Desatero dobré praxe pro žáky s PAS

1. Informace – Poruchy autistického spektra (PAS) jsou skupinou poruch, které se diagnostikují na základě projevů chování. V prostředí školy mohou být projevy každého žáka s PAS velmi rozmanité. Neplatí, že všichni žáci s PAS jsou agresivní nebo autoagresivní.

2. Rodina – Nutná je úzká spolupráce s rodinou, která zná všechny důležité informace o žákovi (přesná specifikace PAS, případné další přidružené poruchy a onemocnění, medikace, chování v domácím prostředí, vztahy se sourozenci, zájmy a trávení volného času, specifika smyslového vnímání, rituály atd.)

3. Prostředí – Žáci s PAS jsou velmi specifickou skupinou mezi ostatními žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Proto je potřebné nezapomínat na práci s kolektivem spolužáků a zejména s pedagogy, kteří se na vzdělávání podílejí. Vysvětlit proč se žák chová jinak, neposkytovat obecné informace o PAS, ale o přesné a srozumitelné informace o konkrétním dítěti.

4. Empatie – Podmínkou úspěšného vzdělávání žáka s PAS je znalost specifik v jeho chování, identifikace oblastí, které mohou v kontextu školy působit jako nestandardní či nežádoucí. Chování žáka s PAS má vždy nějakou příčinu a může plnit různé funkce, např. upoutání pozornosti, specifickou formu komunikace, prostředek k dosažení cíle, projev neporozumění situaci apod.

5. Předvídatelnost – Neporozumění situaci nebo časového sledu činností může u žáka vést k vyšší míře stresu nebo úzkosti. Prevencí je dodržování pravidla předvídatelnosti – jasné přesné a konkrétní sdělení co, kdy, kde a v jakém pořadí bude žák vykonávat. Pro většinu žáků s PAS je nezbytná i vizuální informace.

6. Motivace – Adekvátní motivace ovlivňuje projevy chování. Žák s PAS musí vědět, proč má určitou činnost vykonávat. Důležité je stanovit specifickou motivaci pro konkrétního žáka a pozitivní posilování jeho silných stránek. Lze využít specifického zájmu žáka.

7. Tolerance – Diagnóza PAS není důvodem k toleranci veškerých projevů chování žáka. Pomůže definování projevů chování, které budou v rámci školy tolerovány. Důležité je nastavení intervenčního postupu v případech chování, obtížně tolerovatelného v prostředí školy. Možné je zpracování motivační smlouvy, pro případ výjimečných situací i krizového plánu

8. Komunikace – Většina žáků z PAS má významné deficity v komunikaci. Jejich neverbální komunikace nemusí být pro ostatní čitelná, mohou mít osobitý komunikační styl. Často jim vadí silnější hlas, protože mají citlivější sluch. Obtížné pro ně může být porozumění nejednoznačným otázkám, složitým a dlouhým souvětím a zvláště ironii a sarkasmu.

9. Emoce – Silné emoční reakce žáků s PAS mohou vyvolávat zdánlivě běžné situace, drobné změny, chování jiných lidí či smyslové podněty. Výsledkem může být strach, úzkost, panika, zlost a různé druhy problémového chování. K prevenci obvykle stačí eliminovat v maximální možné míře různé stresory, které vedou k problémovému chování.

10. Respekt – Každý člověk je jedinečný. Úkolem školy je nejen poskytnout žákovi s PAS potřebné znalosti a dovednosti, ale vytvořit bezpečné, stabilní a vstřícné prostředí. Důležité je uvědomit si, že za odlišnosti v chování dítě s PAS ne vždy může. Není jeden přesný manuál, jak se žákem s PAS pracovat. Cest je mnoho, cílem by mělo být respektované a spokojené dítě.